0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Domov27. 8. 20008 minut

Tenkrát na čáře

Dvacet let se Jiří Čepl snažil na události té noci zapomenout. Úplně beze zbytku to samozřejmě nešlo. To nejhorší drama své noční hlídky u pohraniční stráže v květnu 1977 však z myšlenek vyhnal dokonale. Až před dvěma lety mu připomínka starých časů sáhla na krk. Za dvaačtyřicetiletým traktoristou, žijícím dnes poklidným životem v činžáku na kraji Františkových Lázní, najednou přišli vyšetřovatelé z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. „Když mi řekli, že mě chtějí stíhat kvůli smrti člověka, nevěděl jsem, o čem mluví,“ vzpomíná Čepl. „Nemohl jsem tomu uvěřit. Vždyť já jen plnil rozkaz. A najednou je z toho prý zločin komunismu.“

Hodinky za vzornou trefu

Reklama

Po necelých šesti týdnech vojny u pohraniční stráže se Jiří Čepl a jeho stejně starý kolega Milan Kubec dostali do akce. Na jejich posádku v Poběžovicích u Domažlic přišel 14. května 1977 o půl jedenácté v noci rozkaz k pohotovosti: někdo „narušil stěnu“. V hantýrce tehdejších strážců hranic to znamenalo, že čidla zadrátované hranice zachytila pokus o útěk z „tábora míru a socialismu“ do svobodného světa. Narychlo zburcované hlídky z poběžovických kasáren křižovaly kraj, vojáci kontrolovali každého, koho potkali. Čepl s Kubcem tak po půlnoci narazili na kraji Poběžovic na sotva dvacetiletého Slováka Jozefa Blažka, kterému se to setkání stalo osudným. Po výzvě k předložení dokladů se dal mládenec na útěk směrem do vnitrozemí. Proč, to se z dobových dokumentů nedá vyčíst a dnes…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc