Přesně před rokem se Šumava pasovala s kůrovcovou kalamitou. Správa šumavského parku poslala do boje dřevorubecké party a během zápasu šlo k zemi více než čtyřicet tisíc kubíků dřeva. Když brouk napadl i stromy v nejcennějších pásmech Šumavy, dal ministr životního prostředí lesákům povolení kácet i tam. A to přesto, že jde o zóny ze zákona normálně nedotknutelné. Správa parku ovšem tvrdila, že pokud je nevyčistí, bude z nich kůrovec v budoucnu dál zamořovat okolí. Proti tomu se však postavili ekologové. Několik desítek mladých nadšenců téměř po dva měsíce vlastními těly bránilo kácení v nejvzácnější končině - třísetletém pralese Trojmezná. Taktika mladých nadšenců nakonec slavila úspěch: místo zůstalo neposkvrněno. Díky tomu dnes víme, že obavy dřevorubců byly neopodstatněné. Navzdory „nevyčištěné“ Trojmezné se totiž výskyt kůrovce v parku rapidně snížil.
Nemáme problémy
Příčinou loňské kůrovcové kalamity na Šumavě byla větrná spoušť z osmdesátých let. Prořídlá a imisemi oslabená monokultura tamních lesů vytvořila doslova kůrovcový ráj. Broukova vytrvalá, přes deset let dlouhá práce vyvrcholila loni. V tzv. druhých zónách parku, kde jsou vlastně hodpodářské lesy, bylo kvůli kůrovci minulý rok poraženo bezmála čtyřicet tisíc kubíků dřeva. V zónách prvních (13 procent celé Šumavy), ve kterých zákon zakazuje lidskou činnost, byly s požehnáním ministra Kužvarta vykáceny další tři tisíce kubíků.Proti kácení v prvních zónách se ovšem ostře postavili…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
