Korsice se často říká „ostrov krásy“. Dnešní Francouzi ji ale už dávno nespojují s představou idylické dovolené či rodištěm slavného císaře, nýbrž většinou s projevy separatistických nacionalistů, žabomyšími válkami místních klanů a především s krvavými útoky teroristů. Vlády v Paříži se již přes dvacet let snaží přijít na to, jak zabezpečit na ostrově mír a jak rozplést uzel problémů, které vznikly během dvou století nadvlády kontinentální Francie nad středomořskou provincií.
Výročí nepokojů
Blíží se 25. výročí od prvních projevů násilí na ostrově. Na konci srpna 1975 obsadilo pár desítek ozbrojených stoupenců levicové skupiny Radikální korsická akce (ARC) statek v Alérii, v departementu Haute-Corse, jehož majitel byl podezřelý z účasti na finančních skandálech. Na obranu majetku bylo tehdy povoláno na dvanáct set příslušníků četnictva a ozbrojených sil. Následné boje přinesly vedle několika raněných na obou stranách i smrt tří četníků. Toto drama a brzké založení teroristické organizace Fronta národního osvobození Korsiky (FLNC) se stalo předzvěstí dalších násilností na ostrově. První vlna násilí kulminovala na přelomu 70. a 80. let. Při osvobozování rukojmích v hotelu Fesch v lednu 1980 zemřeli tři policisté. Další atentát v dubnu 1981 na letišti v Ajacciu, jen deset minut poté, co přiletěl prezident Valéry Giscard d'Estaing, přinesl jednu oběť a osm raněných. Když nastoupil k moci Francois Mitterrand, socialisté ukázali dobrou vůli -…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 62 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
