Albánci autonomie zneužili
Autor článku Pod kontrolou mafiánských klanů (Respekt č. 30/2000) Matyáš Zrno se podstatně mýlí v interpretaci situace v Kosovu, když píše: „Od poloviny 60. let relativně umírněná Titova politika spolu s ekonomickým vzestupem u nich vyvolala určitý stupeň souhlasu se setrváním v Jugoslávii. Ale právě Miloševič koncem 80. let tento pokus o kompromis zcela zlikvidoval. Místo potřebného mimořádně citlivého zacházení se Albáncům dostalo policejního režimu nejhrubšího zrna.“ Tito skutečně dal Kosovským Albáncům nebývalá privilegia, ale to situaci nevyřešilo. Albánci autonomie Kosova zneužili k vyhánění Srbů a jejich perzekuci. Od roku 1974 do roku 1986 opustilo provincii 57 000 Srbů. V roce 1986 se situace zhoršila a do roku 1989 bylo vyhnáno dalších 180 000 Srbů. Komunistická strana Jugoslávie situaci ignorovala a protesty srbského obyvatelstva proti albánskému řádění rostly. V roce 1989 se Miloševič konečně vydal do Prištiny. Při té příležitosti albánská policie zmlátila srbské účastníky shromáždění. Bylo nutné situaci řešit. Proto byla srbská ústava změněna (stalo se tak zcela legálně v rámci srbské a jugoslávské ústavy), kosovské soudy a policie se dostaly pod kontrolu Bělehradu a výtržnostem Albánců byl učiněn konec. Ti na to reagovali ustanovením UČK a terorem. Zcela nesprávné je také autorovo tvrzení, že "Albánci z Kosova a z Albánie mají k sobě tak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
