Zděšení srbské opozice, černohorského vedení i mezinárodní komunity není na místě. Změny svazové ústavy, které provedl Miloševič a které tolik šokovaly výše uvedené, znamenají v režimu faktické diktatury jen cár papíru. Miloševič byl již srbským prezidentem, poté svazovým prezidentem a dalo se čekat, že po skončení jednoho povoleného čtyřletého mandátu se nestáhne. Mohl se klidně stát třeba srbským premiérem. Na funkci totiž nezáleží. Moc je tam, kde je Miloševič, i kdyby byl druhým náměstkem ministra zdravotnictví.
Pro každého něco
Titul jugoslávského prezidenta se však Miloševičovi zalíbil, a tak ve svazovém parlamentu prosadil ústavní změny. Hlava federace už nebude volena svazovým parlamentem, ale přímo a bude moci vykonávat dva čtyřleté mandáty. Samozřejmě, že to uplynulé období, kdy byl Miloševič zvolen ještě poslanci, se nepočítá. Druhá změna stanoví přímou volbu svazových poslanců. Dosud bylo ve sněmovně republik po 20 poslancích ze Srbska a Černé Hory, kteří byli delegováni republikovými parlamenty, a zajišťovali tak rovnoprávnost obou republik. Je jasné, že tyto změny poníží vedení Černé Hory - už proto, že je odhlasoval parlament, který neuznává. Miloševič totiž dodnes do sněmovny republik nepustil poslance, delegované tam v roce 1998 po vítězství Djukanovičovy koalice. Nynějším krokem pak Miloševič v podstatě rozbil Jugoslávii. Co může udělat Černá Hora? V souladu s republikovou ústavou, kde je definována jako suverénní stát, který…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
