Poslušnost za blahobyt
Saúdská Arábie patří k největším světovým producentům ropy. Toto bohatství jí umožnilo během třiceti let proměnit pustinu Arabského poloostrova v zemi, jejíž obyvatelé se z příslušníků kmenů stali takřka přes noc členy spotřební společnosti. Životní úroveň občanů Saúdské Arábie daleko přesahuje standard v jiných arabských státech, například v Egyptě, Sýrii či Alžírsku. Toto bohatství má však i svou odvrácenou tvář. Nikoli bez příčiny se Saúdská Arábie letos stala cílem kampaně organizace Amnesty International, která upozorňuje na porušování lidských práv ve světě (viz rámeček).
S tichým souhlasem
V průběhu ropného boomu v 70. a 80. letech vznikl v Saúdské Arábii stabilní systém, založený na zvláštní společenské smlouvě: Vládnoucí vrstva pomocí příjmů z ropy učinila ze země skutečný „stát blahobytu“ a výměnou za to obyvatelstvo tiše souhlasilo s politickým systémem, který je na konci 20. století anachronismem. I přes dramatické sociální a ekonomické změny se v této oblasti od vzniku moderního saúdského státu v roce 1932 nezměnilo prakticky nic. V době, kdy je demokracie světově dominantním politickým systémem, drží členové královské dynastie Saúdů otěže vlády ve své zemi takovým způsobem, že západní odborníci i saúdská opozice někdy hovoří o „privatizaci státu“ touto skupinou, která čítá ve dvacetimilionové zemi řádově desítky tisíc osob, nebo o „feudální mentalitě“, s níž vládnoucí rodina nahlíží na svou zemi - léno. Saúdská Arábie je islámská…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
