V IPB se muselo jednat rychle,

PAVEL RACOCHA(38) vystudoval VŠE a Columbia University v New Yorku. Pobýval na stážích v USA, Německu a Japonsku, pracoval ve Světové bance. Od roku 1991 pracuje v bankovním dohledu centrální banky, od loňského roku ho vede.

Co podle vašeho názoru vyvolalo paniku klientů IPB? Lze najít nějakou konkrétní událost nebo výrok?

Příčin bylo víc. Bankovnictví je postaveno především na důvěře, a právě tu v posledních měsících IPB v odborných kruzích rychle ztrácela; významné instituce s ní přestávaly obchodovat. První útok vkladatelů na přelomu února a března ještě IPB ustála, ale draze za něj zaplatila tím nejcennějším - důvěrou. Další vlna z pondělí 12. června, kdy už se vědělo o blížícím se výroku auditora o stavu banky, se pro ni stala fatální.

Téměř zázrak

Podle premiéra byl bezprostředním důvodem k nucené správě dopis, v němž IPB přiznávala nedostatek hotovosti. Hrály svou roli i zprávy o úniku majetku do IPB Group Holding?

Ne. Rozhodující byly skutečně dopisy ze čtvrtka a pátku, v nichž banka oznámila, že vzhledem ke zvýšeným výběrům vkladů jí v podstatě hrozí platební neschopnost.

Jak se vyvíjel názor vlády a bankovní rady ČNB k možnosti nucené správy?

Smírné řešení, tedy dohoda s akcionáři IPB, by bylo zřejmě levnější než násilné. Ministerstvo financí jednalo do poslední chvíle, ale stanoviska státu a akcionářů IPB se nijak nesbližovala. Závěrečné rozhodnutí o nucené správě podpořila bankovní…