Co se za deset let od návratu svobody udělalo pro ty, kteří kdysi na její obranu nasadili nejvíc? Odpověď uslyšíme toto úterý. Na pražském Žofíně se totiž sejdou k bilanci političtí vězňové z dob rudého teroru 50. let. Nejde o náhodně vybrané datum: přesně před padesáti lety byla popravena Milada Horáková - symbol všech obětí zdejší komunistické diktatury. Bývalí vězňové chtějí na Žofíně také předat politikům kopie unikátních materiálů, které dokumentují, jak komunistická justice zacházela s vězni odsouzenými na smrt a jejich příbuznými.
Komunistické vnímání světa
„Udělalo se strašně málo,“ hodnotí proces jménem „vyrovnání se s minulostí“ člen Konfederace politických vězňů Zdeněk Kovařík. „Nejde totiž zdaleka jen o to, co se udělalo pro nás osobně, ale pro to, aby tato společnost pochopila skutečnou hrůzu komunismu padesátých let.“ Panu Kovaříkovi a jeho kolegům z konfederace vadí už to, že se o době komunismu skoro vůbec neučí ve školách, a to, co se učí, je na jejich vkus až příliš silně poznamenáno komunistickým vnímáním světa. „Učí se sice o Slánském a jeho procesu, kde jedni komunisté soudili druhé, ale nikoli už o třetím odboji. Mladí pak nevědí nic o skutečné historii, nemohou se z ní poučit a vyvarovat se chyb svých předků,“ říká Kovařík a předseda konfederace Stanislav Drobný s ním souhlasí: „Komunikace mezi námi, vězni z padesátých let, a zbytkem společnosti selhává.“ Podle Drobného za to mohou dvě dekády husákovské normalizace:…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
