První setkání s výraznou poetikou skupiny Velvet Underground nebo Patti Smithové, to je něco, co se těžko opakuje u desáté desky týchž, stárnoucích muzikantů. Že v mnohém zůstávají stejní, si ale nezasluhuje blahosklonně shovívavý tón: to, co si drží, není často nic menšího než obrys osobitého světa, v jehož vnitřním labyrintu se pak vydávají po nových cestách, často pozoruhodně analogických dění u nás, ve společném světě.
Ještě jednu revoluci
Gung Ho je osmé album Patti Smithové, tedy třetí po dlouhé pauze a překvapivém, plně tvůrčím návratu. Dnes třiapadesátiletou klasičku punkové generace devadesátá léta moc nešetřila. Postupně jí umírali blízcí přátelé (mj. fotograf Robert Mapplethorpe), manžel Fred „Sonic“ Smith, naposledy bratr Todd. V nových písních se Patti Smithová nevrátila k tématu smrti (které obepínalo album Gone Again), místo toho zpívá o rodině, k níž ji vázalo vždycky silné pouto: bratr byl technickým šéfem její koncertní party, matka odpovídala na dopisy Pattiiných fanoušků, na nové desce hrají sestra Kimberly a syn Jackson. Muž na obalu alba je otec Grant Smith. Právě s ním má zpěvačka spojený výraz Gung Ho: když byl otec ve válce, matka užívala čínský výraz pro stav, kdy jde někdo do něčeho naplno. Titul také odkazuje k Ho Či Minovi, jehož osobnost Patti Smithová nedávno studovala, na obalu jsou její fotografie z Ho Či Minova muzea v Saigonu, jako o bojovníkovi za svobodný Vietnam se o něm vyjadřuje uznale. Nejpatrnější z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
