Jak odpouštíme dluhy
Do debaty západního světa o odpouštění dluhů chudým státům, zejména Africe, se ve svém novoročním projevu zapojil i prezident Václav Havel. Jeho výzva byla sice obecná, ale přesto ve zdejších poměrech ojedinělá: „V celosvětovém měřítku patříme mezi rozvinutější země. Proč bychom tedy nemohli v roce zaokrouhleného letopočtu velkoryseji odpouštět dluhy některým nejchudším zemím?“ Od té doby už uplynuly téměř čtyři měsíce. Co mezitím prezident pro tuto ideu udělal? „Žádný návrh vládě nepředložil a s žádným ministrem o svém apelu nejednal,“ sděluje jeho mluvčí Ladislav Špaček. Podle něj prezident neměl na mysli žádné konkrétní dlužníky a celá pasáž prý byla určena nikoli jen Čechům, ale bohatším státům vůbec. Kdo vůbec patří mezi naše největší dlužníky? Převážně jde o režimy, na něž svět spíše uvaluje sankce, než aby jim odpouštěl závazky. Po Rusku následují na české „černé listině“ Irák a Libye, dále Alžír, Kuba, Írán, Nikaragua, Barma (Myanmar), Súdán a Svazová republika Jugoslávie. Celkově dluží tyto země České republice 172 miliard korun (z toho Rusko 127,5 miliardy). Kromě prezidenta u nás přišel s vlastní iniciativou už jen senátor a odborový předák Richard Falbr: pod dojmem nedávných živelních pohrom v Mosambiku a na Madagaskaru navrhl ministerstvu financí odpustit těmto zemím jejich dluhy. Potíž byla jen v tom, že Česká republika vůči těmto zemím žádné pohledávky nemá.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
