Jak odpouštíme dluhy

Do debaty západního světa o odpouštění dluhů chudým státům, zejména Africe, se ve svém novoročním projevu zapojil i prezident Václav Havel. Jeho výzva byla sice obecná, ale přesto ve zdejších poměrech ojedinělá: „V celosvětovém měřítku patříme mezi rozvinutější země. Proč bychom tedy nemohli v roce zaokrouhleného letopočtu velkoryseji odpouštět dluhy některým nejchudším zemím?“ Od té doby už uplynuly téměř čtyři měsíce. Co mezitím prezident pro tuto ideu udělal? „Žádný návrh vládě nepředložil a s žádným ministrem o svém apelu nejednal,“ sděluje jeho mluvčí Ladislav Špaček. Podle něj prezident neměl na mysli žádné konkrétní dlužníky a celá pasáž prý byla určena nikoli jen Čechům, ale bohatším státům vůbec. Kdo vůbec patří mezi naše největší dlužníky? Převážně jde o režimy, na něž svět spíše uvaluje sankce, než aby jim odpouštěl závazky. Po Rusku následují na české „černé listině“ Irák a Libye, dále Alžír, Kuba, Írán, Nikaragua, Barma (Myanmar), Súdán a Svazová republika Jugoslávie. Celkově dluží tyto země České republice 172 miliard korun (z toho Rusko 127,5 miliardy). Kromě prezidenta u nás přišel s vlastní iniciativou už jen senátor a odborový předák Richard Falbr: pod dojmem nedávných živelních pohrom v Mosambiku a na Madagaskaru navrhl ministerstvu financí odpustit těmto zemím jejich dluhy. Potíž byla jen v tom, že Česká republika vůči těmto zemím žádné pohledávky nemá.