Poklidné dožívání Miloše Dospivy (75) ve vesnici u Mladé Boleslavi narušují jen občasné návštěvy policistů z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Nenápadný důchodce (původním povoláním zahradník) hned po válce nastoupil ke Státní bezpečnosti a během své celoživotní kariéry to v ní dotáhl až na rozvědčíka - pod krycím jménem Kotva se specializoval na boj proti Vatikánu. Jedna z jeho tehdejších akcí dodnes přitahuje zájem vyšetřovatelů: zkoumají Dospivův podíl na smrti tajně vysvěceného kněze Přemysla Coufala ze začátku osmdesátých let. Jde o případ, který zároveň přibližuje jednu z nejvíce opomíjených kapitol zdejšího protibolševického vzdoru - osudy „podzemní“ katolické církve.
Čekistické metody
V únoru 1979 vyzval federální ministr vnitra Jaromír Obzina na poradě policejních špiček k přitvrzení postupu proti katolické církvi. V socialistickém Československu dochází - řekl svým mužům na schůzi Obzina - k „aktivizaci klerikalismu“ spojeného „s reakčními silami v kapitalistických zemích“, proti čemuž musí vnitro „v úzké součinnosti s bratrskými kontrarozvědkami využít naše osvědčené čekistické prostředky a metody“.Co tak nebezpečného se mezi katolíky dělo? Vždyť řeholní řády rozehnali komunisté už před desítkami let, výuka v seminářích byla pod přísným úředním dohledem, každý kněz mohl kdykoli přijít o „státní souhlas“ k výkonu služby a pět biskupů zbylých v Československu se zdálo zcela neškodných (kromě toho StB prošpikovala jejich…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
