Českému vydání Hitlerovy programové knihy Mein Kampf byla již věnována řada komentářů a stanovisek. Míra „přijatelnosti“ tohoto podivuhodného bestselleru souvisí se schopností zařadit ho do patřičného, nezviklatelného kontextu. Bez něj jde v lepším případě o nechutnou obskurnost, v horším o propagaci fašismu. Mein Kampf je textem zcela výjimečným a alespoň v Evropě jedinečným. Nelze totiž opomenout jeho symbolický rozměr, který přesahuje vlastní obsah a který z tohoto spisu činí nacistický fetiš první kategorie. Fyzická podoba jeho nejnovější české edice (v imitaci původní vazby, s titulem „Mein Kamfp“ v kurentu, beze slova komentáře) právě tomuto kultickému účelu zcela vyhovuje a nakladatel Zítko mu vyšel vstříc. V tom je jeho skandálnost a neakceptovatelnost. Následující výčet relativně dostupných prací zabývajících se personou nacistického vůdce a nacismu vůbec může být návrhem alternativy za Hitlerovo autentické dílo. Jde samozřejmě jen o zlomek literatury, jež na toto téma ve světě vyšla. V komunistickém Československu byla až na výjimky tabuizována. Ani nyní nelze říci, že dluhy jsou splaceny.
Hannah Arendtová: Kořeny totalitarismu. (Oikoymenh, Praha 1997.) Základní práce politoložky (1906–75), jež polovinu života prožila v Německu (studovala u Heideggera a Jasperse), polovinu v USA. Ve svém díle z roku 1958 zkoumá a interpretuje vznik a fenomén totalitního státu, jeho původ a podmínky vzniku.
Eichmann v Jeruzalémě. (Mladá fronta, 1995.)…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
