Náhlé odvolání ředitele nakladatelství Mladá fronta Vladimíra Pistoria může vést k rozchodu redakčního kolektivu, který v posledních letech vyprofiloval jedinečný ediční program. Zánik nakladatelství Odeon před lety zřetelně ukázal, že právě redakce a okruh externistů tvoří páteř dobrého nakladatelství: kdekdo se pak pokoušel podnikat pod slavnou značkou, výsledky však byly vesměs ubohé.Na první pohled by se zdálo, že případ Mladé fronty je pouze opožděnou odeonskou reprízou, že tu jde opět o konflikt mezi kulturními nároky a komerčními zájmy, konflikt toho typu, jaké propukaly na počátku devadesátých let v souvislosti se začleňováním kulturních institucí do tržního prostředí. Z oné doby se dochovaly i myšlenkové prefabrikáty o zásadním sváru mezi kulturou a trhem, a tak zní z jedné strany opět nářek nad kulturním barbarstvím ekonomů a z druhé ironické poznámky o intelektuálech, kteří vydávají tak vytříbené knihy, že je nikdo nechce číst a jsou jich plné sklady. Taková klišé však jen zastírají skutečnou situaci, která je nepřehledná. Podle Pistoria se Mladé frontě přechod na svobodný trh zdařil, jeho nadřízení odpůrci tvrdí, že její podnikání bylo ztrátové. Víme jen, že tu někdo lže.Nakladatelství MF je součástí akciové společnosti MF, jejíž jedinou akcii vlastní stát v zastoupení Fondu dětí a mládeže (FDM), který byl zřízen, aby spravoval zbytky majetku SSM. Vedle nakladatelství obhospodařuje MF a. s. ještě sedm časopisů, např. Mateřídoušku, Sluníčko či Ohníček, a pár…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
