Když v neděli 7. února zemřel ve věku 63 let jordánský král Husajn (viz minulý Respekt), skončil tím nejenom jeden mimořádný život, ale i mimořádná éra, která vtiskla své rysy do mapy Blízkého východu. Čím se vyznačovala a jak ji Husajn ovlivnil?
Konec dobrodružství
Historie již začala udělovat Husajnovi jako nejvýznamnější osobnosti, která formovala svým vlivem celou éru, vysoké známky. Bylo mu pouhých 16 let, když se po atentátu na svého děda, krále Abdalláha, sám stal panovníkem (jeho duševně chorý otec Talál po roce své vlády abdikoval). Ale jaké království zdědil? Bylo chudé, zaostalé, bez kapky ropy či jiné suroviny. Podle tradované historky byl mladý král jednou nucen prodat své nové britské kolo, aby mohl uhradit výdaje královského paláce. Ani jinak nežil zrovna pokojně. Několikrát bylo rozstříleno křídlo paláce, v němž žil. Několikrát byl opakován pokus o sestřelení letadla, jež pilotoval. V jeho oblíbených jídlech se ocital jed, též v jeho očních kapkách. Nicméně Husajn vše přečkal a pomalu si začal získávat úctu. Postupem času se na Blízkém východě zrodila forma vlády zatím tady zcela neobvyklá, totiž něco jako liberální monarchie. Ale i ta měla své problémy.V Jordánsku tvořili většinu obyvatel vždy Palestinci - až kolem 70 %. Když ozbrojenci z jejich řad začali v roce 1970 proti Husajnovi revoltovat, armáda a beduínské kmeny zůstaly králi a rodu Hášimovců loajální. Husajna nevyrušila ani syrská intervence: podél západní hranice jeho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
