Příběh malého pána
Nebyl to pro Václava Grulicha zrovna jednoduchý den. Předminulé úterý, chvíli předtím, než se rozhodl, zda zvedne ruku pro prodloužení promlčecích lhůt zločinů komunismu, se ve sněmovně pohádal s poslancem Markem Bendou (ODS). Ten ministra vnitra obvinil, že záměrně sabotuje vyrovnání se s totalitní zvůlí. O pár minut později se Grulich snažil dokázat opak: jeho hlas pomohl tomu, aby šance stíhat komunistické zločince i jejich drobnější napomahače zůstala otevřena i po 1. lednu 2000. Rozhodování bylo pro Grulicha o to těžší, že jeho ANO může teoreticky přinést trest jednomu z jeho nejbližších spolupracovníků. Tím ohroženým je někdejší okresní tajemník KSČ z 50. let a pozdější představitel reformního „dubčekovského“ křídla z roku 1968 Josef Špaček (72). Dnes vede Grulichovu brněnskou poslaneckou kancelář.
Vzhůru do archivů
Návrh poslance Václava Krásy (US) a jeho kolegů ještě musí projít druhým a třetím čtením. Pokud by nakonec prošel, znamenalo by to podle lidí z Úřadu pro dokumentaci zločinů komunismu (ÚDV) velkou šanci otevřít další staré případy. „Chystáme se i na možnost, že prodloužení lhůt nakonec parlamentem neprojde,“ říká s opatrným optimismem mluvčí ÚDV Jan Srb. "Na krajích teď státní zástupci prověřují 157 případů, kde by bylo možné sdělit obvinění ještě do konce roku, a běh promlčecích lhůt tak zastavit tímto způsobem. Pokud ale zákon projde, pak můžeme vyrazit do okresních archivů, které dodnes nebyly uspořádané. " Od dalšího bádání…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.