Červenou tužku do ruky
Kdo si vezme k ruce letošní rozpočet a srovná ho s návrhem na rok 2000, jejž minulou středu sněmovna zamítla, uvidí v plánech ministerstva obrany pozoruhodnou věc. Akce, které měly být letos dávno hotové, se zázračně prodražily a v návrzích na příští rok jsou zase. Například „teplofikace kasáren generála Zahálky v Hranicích“ za 22 milionů korun vlastně potrvá o dva roky déle a bude stát 64 milionů. Plot a ochrana letiště v Čáslavi se ze stejné sumy vyšplhaly dokonce na 91 milionů korun, důstojnické byty v Prostějově za 20 milionů budou nakonec stát čtyřnásobek a tak dále. Kupodivu k takovému prodražování veřejných zakázek dochází jedině v rezortu obrany, vyhlášeném svými korupčními aférami.
5000 úředníků navíc
Právě u armády tedy může ministr financí Mertlík začít, až bude na prosincovou schůzi sněmovny chystat novou verzi rozpočtu, v níž podle svých slov seškrtá „některé dotace o desítky nebo stovky milionů“. Hned po smetení rozpočtu Pavel Metlík prohlásil, že pravice po něm žádá nesplnitelnou kombinaci úkolů: započítat do rozpočtu letošní ztrátu Konsolidační banky, nebrat peníze z Fondu národního majetku a pokud možno nezvyšovat plánovaný schodek rozpočtu. Jinými slovy, seškrtat státní rozpočet o 30–40 miliard korun. Pravice má k tomu ovšem dobré důvody: jinak by Zemanova vláda napřesrok zcela vyprázdnila pokladnu FNM včetně očekávaných výtěžků z prodeje spořitelny a Komerční banky (za každou zhruba 20 miliard korun) a celkový schodek…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
