Vládnoucí kruhy v Černé Hoře dnes s oblibou mluví o fázi tzv. mladé černohorské demokracie. Tímto termínem vyznačují období od raku 1997, kdy se prezident Milo Djukanovič chopil moci. Již sám název naznačuje, že si i sami představitelé dnešní černohorské moci uvědomují, že má přece jen nějaké nedostatky A kdo přijde ze země s normálně fungující demokracií, ten se nestačí divit.
Prezident a jeho muži
Kdo je dnes vlastně v Černé Hoře u moci? Předně je to prezident Djukanovič, který v podstatě rozhoduje o všem důležitém. Potom je tu vláda, která v mladé demokracii funguje spíše jako skupina přičinlivých úředníků plnících rozkazy velkého šéfa: Djukanoviče. Vládu sestavila po volbách v létě 1998 vítězná koalice Za lepší život. Její součástí je především Djukanovičova Demokratická strana socialistů, následnice komunistické strany Jedna křídlo koalice tvoří malá Sociálnědemokratická strana, prosazující samostatnost. Na straně druhé je Národní strana, která prošla složitým vývojem od extrémně velkosrbské ideologie až do dnešní situace, kdy je na pokraji rozkolu mezi ideologií pročernohorskou a prosrbskou. Koalice byla velmi šikovný tah, který Milu Djukanovičovi zajistil hlasy voličů ze všech názorových proudů. Tento politický hybrid drží při sobě především touha po moci. Zajímavé jsou i vztahy stranických předáků, protože osobní kontakty hrají na Balkáně mnohem větší roli než vágní stranické programy Lídr sociálních demokratů Žarko Rakčevič patřil v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
