Na začátku 90. let, tedy v prvních letech transformace, se u nás v souvislosti s připravovanou kuponovou privatizací hojně diskutovalo o tom, jaký model kapitalismu v České republice vznikne. Tehdy převládl názor, že u nás zapustí kořeny tzv. německý model se silnou pozicí bank v průmyslu a podnicích. Obvyklé vysvětlení znělo, že Německo je nám geograficky blízké a že skrze obchod a investice nás tamější právní prostředí a zvyklosti ovlivňují. Jaká je dnešní skutečnost?
Česko: kuponové dědictví
Naše banky si v podnicích skutečně vytvořily silnou pozici. Částečně to způsobila kuponová privatizace, která měla odstartovat a rozvíjet kapitálový trh. To se nepovedlo a namísto toho bankovní domy posílily svou moc prostřednictvím svých investičních fondů a různých finančně-průmyslových konglomerátů. Dnes zůstává kapitálový trh stále zakrnělý. Většina investičních fondů ovládaných bankami se ale připravuje na tzv. otevření (nebo se již otevřela), a proto se už svých podílů v podnicích zbavila, aby získala hotovost na vyplacení podílníků. V některých podnicích měly akciové podíly přímo samotné banky - od té doby se jich však už většinou zbavily (pokud byl o tyto podniky jen trochu zájem), protože samy potřebovaly peníze. Banky poskytly příliš mnoho špatných úvěrů a na něčem se zkrátka zahojit musely. Významné vlastnické podíly v průmyslu si dnes udržuje jen finanční skupina kolem IPB Group a Nomury, všeobecně ale převládá snaha získat pro životaschopné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
