Představa, že Tomáš Dvořák získá v desetiboji 8994 bodů, udělá světový rekord, ale hlavní rozhodčí určí jako vítěze třeba až šestého závodníka, je absurdní. Ve sportu se podvádí těžko. Diváci sedí na tribunách a sečítají si body, nenechají se ošidit. Ve státní správě se počet získaných bodů zas až tak vážně nebere. Špičková místa vyhrávají někdy ti, kteří nebyli první, jen proto, že ministr prostě má tu moc přikládat k věcem vlastní metr. Potom ovšem od vybraných jistě sklízí patřičnou „vděčnost“.
Vynikající zkušenosti s vedením kolektivu
Za rok svého působení vláda jmenovala třináct přednostů okresních úřadů. Jejich jména po výběrovém řízení navrhuje ministr vnitra. Přitom podle litery zákona přednosty vybírá prostřednictvím komise, kterou si sám sestaví. Zákon však zároveň říká, že výsledky výběrového řízení nejsou pro ministra závazné. Přesto by měl návrh vlastních lidí brát, jinak je existence komise nesmyslná a jejím členům kálí na hlavu. Nebo jen formálně učiní zákonu zadost a sedmičlenná komise se namáhá docela zbytečně. Mimochodem, nezasedají v ní žádná ořezávátka, ale vrcholoví šéfové: náměstek ministra vnitra, ředitelé ministerských odborů a dva okresní přednostové. Zákon komisi nevyžaduje zbytečně: stát má v okrese zastupovat nikoli zasloužilý straník, ale schopný manažer.Bodování není dokonalá metoda. V případě malého rozdílu bodíků mezi prvním a druhým kandidátem by se dalo pochopit, že je ministr bere jako rovnocenné a zvolí třeba…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
