Na zdejší poměry možná až marnotratná je momentální kumulace fotografických výstav: není to žádný letní poloprovoz, nýbrž hektická sezona. Do Karlových Varů se z hlavního města přesunula retrospektiva dandyho Cecila Beatona. V Brně probíhá do půlky září důležitá přehlídka My 1948–1989, která komunistické časy rekapituluje na dílech ze sbírky Moravské galerie. Snímky, za něž si v minulé dekádě vysloužil vazbu, v témže městě představuje Jindřich Štreit. Ale především v Praze je z čeho vybírat: vedle čtyř expozic, o nichž budeme podrobněji hovořit, se v těchto týdnech sešly výstavy představitelů generace slovenské inscenované fotografie 80. let (Vasil Stanko, Peter Župnik), do své tvorby zpochybňující samé základy zobrazování a technických otisků reality dává ve Špálově galerii nahlédnout Němec Andreas Müller-Pohle, o různých komorních prezentacích nemluvě. Ty už naštěstí tvoří běžný provoz a nezbytný doplněk i kvantitativní zázemí stěžejních výstavních podniků.
Lačné pohledy
Za výchozí bod pochůzky by měl být zvolen dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Tam je instalováno Toužící oko, kolekce stockholmské sbírky Moderna Museet. Zhruba dvě stovky exemplářů jsou uspořádány do šesti oddílů a podávají přehledný průřez tradiční černobílou fotografií od 40. let minulého století do 80. let našeho věku. Divák-začátečník se poučí, zkušenější návštěvník se potěší, neboť se setká s originály nejednoho proslulého díla. Stockholmská sbírka je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
