Místopředseda vlády Pavel Rychetský nedávno už podruhé rázně promluvil do diskuse o podobě tiskového zákona. Jeho první pokus stanovit hranice svobody projevu spadá do roku 1991. Jako místopředseda federální vlády tehdy jeden tiskový zákon sám sepsal. Jeho návrh, který předpokládal povinnou autorizaci každého výroku otištěného v novinách, však byl odmítnut. O osm let později, letos v lednu, využil Rychetský druhou šanci: legislativní rada vlády, které předsedá, dostala na stůl návrh tiskového zákona z dílny ministra kultury Pavla Dostála. „Neschválit a přepracovat,“ znělo Rychetského doporučení ministrům. Co vlastně předloze vyčítá? „Označil bych tento návrh jako extrémně liberální,“ odpověděl novinářům. „Neobsahuje vůbec žádnou možnost, jak zasáhnout proti periodickému tisku, který porušuje základy demokratického systému.“ Nejpozději do poloviny června chce mít vláda na stole nový návrh zákona, hlavní politické debaty o jeho obsahu ale mezi Rychetským a Dostálem probíhají právě v těchto dnech.
Aby pravda nebolela
V České republice platí novelizovaný tiskový zákon z roku 1966. Americkou liberální praxi, že tisk nepotřebuje žádný speciální zákon a že vystačí s trestním, občanským a obchodním zákoníkem, dosud zmiňují pouze právníci. „Má-li nějaký tiskový zákon vůbec vzniknout, pak co nejstručnější,“ vysvětluje Veronika Nerudová z advokátní kanceláře Kříž a Bělina. "Měl by popsat evidenci periodika, povinné údaje v tiráži, případně komu a kolik…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
