Výzkumy veřejného mínění vytrvale potvrzují: Francouzi mají největší strach ze ztráty zaměstnání. Po ropné krizi v roce 1973 začala křivka nezaměstnanosti prudce stoupat a dnes se ustálila na míře téměř 12 %. To představuje na 3 miliony lidí bez práce. Statistiky přitom skutečnost značně přikrášlují. Odhaduje se, že stejný počet lidí dávno rezignoval a na pracovních úřadech se raději ani neregistruje. Není proto divu, že „boj s nezaměstnaností“ je pravidelným evergreenem předvolebních kampaní. Kabinety všech zabarvení si na něm za poslední čtvrtstoletí vylámaly zuby a zdálo se, že už s ničím novým nelze přijít. Jospinově socialistické vládě se přesto na tomto poli podařila inovace. Do svého programu zahrnula dva body: „zaměstnání pro mladé“ (emplois jeunes) a „zkrácení zákonné pracovní doby“. Co přinesly?
Zaměstnání pro mladé
Jde o státem subvencované pětileté pracovní smlouvy pro mladé do 25 let. Tato věková skupina je na trhu práce znevýhodněna, neboť se nemůže prokázat dostatečně dlouhou praxí. Přes všechny doškolovací kurzy, stáže a krátkodobé programy se mladí právě proto stále znovu ocitají na výchozí čáře pracovního úřadu. Je otázkou, zda nabízené práce (dohled ve školách, pomoc při studiu, sociální služby, ochrana životního prostředí…) poskytnou zájemcům i dostatečnou kvalifikaci. Martina Aubryová, ministryně sociálních věcí a dcera bývalého předsedy Evropské komise Jacquesa Delorse, odpovídá kritikům programu ve třech bodech. Z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
