Už za tři měsíce se dějiny České republiky doslova převrátí naruby. Devět let po zrušení Varšavské smlouvy se staneme členy jejího někdejšího úhlavního nepřítele a v současnosti nejmocnější instituce na světě, Severoatlantické aliance. Před čtrnácti dny ovšem z bruselské centrály zaznělo varování: generální tajemník NATO Javier Solana prohlásil, že nové členské země - kromě Česka ještě Maďarsko a Polsko - mají stále ještě co dohánět v „technické připravenosti“. Vzápětí mu z Prahy nečekaně přitakal ministr zahraničí Jan Kavan: „Česká armáda dosud nestihla splnit minimální vojenské požadavky Aliance.“ To ale odmítl šéf našeho rezortu obrany Vetchý. „Všechno jde podle plánu,“ říká. Realita je, zdá se, spíš na straně Vetchého, nicméně fakt, že armáda nabízí pro začátek aliančním jednotkám jednu chemickou rotu, šest vrtulníků a dvanáct téměř vysloužilých stíhaček, je na pováženou.
Před Čechy ani slovo
O rozšíření Aliance je v politické rovině rozhodnuto. Přijetí tří nových členů odhlasovaly parlamenty všech členských států NATO a v současnosti není jasná už jen jedna věc: staneme se členy až na dubnovém summitu Aliance ve Washingtonu, kde bude NATO slavit padesáté narozeniny, nebo už o měsíc dříve, jak v současnosti navrhují Američané?Solanovu kritiku vysvětlují členové naší bruselské delegace především jako reakci na slova maďarského ministra obrany Szabóa, který den před bruselským summitem veřejně vyhlásil, že tři nové země vstoupí do NATO už 1.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
