MILAN PAUMER (nar. 1931) absolvoval průmyslovku v Čelákovicích. Už jako chlapec se sblížil se syny hrdiny protinacistického odboje Josefa Mašína, popraveného na Pankráci v červnu 1942. Po únoru 1948 založil s bratry Mašínovými odbojovou skupinu, která chtěla narušovat komunistický režim (mimo jiné přepadli dvě stanice SNB, aby získali zbraně, a auto s penězi na výplaty). Postupná stabilizace komunistické moci je přiměla k rozhodnutí vstoupit do americké armády. Na podzim roku 1953 Paumer dezertoval z útvaru, kde si odbýval základní vojenskou službu, a spolu s bratry Mašínovými, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou přešel hranice NDR s cílem dostat se do americké zóny v Berlíně. K jejich zadržení zmobilizovala německá policie s podporou sovětských vojsk 25 000 ozbrojenců, kteří však dokázali zadržet jen dva z pětice prchajících. Po více než měsíci krajního strádání se zbývajícím podařilo probít k Američanům. Do roku 1959 všichni tři sloužili v americké armádě, pak se rozešli. Milan Paumer vystřídal řadu zaměstnání, naposledy podnikal v taxislužbě. Nyní je v důchodu.
Před pětačtyřiceti lety jste se s bratry Mašínovými úspěšně prostřílel na Západ. Vaši neuvěřitelnou cestu východním Německem popsal Ota Rambousek v knize „Jenom ne strach“ (Praha, 1990). Odpovídá jeho líčení pravdě?
Kdyby vám někdo nabízel něco jiného, nekupujte to, tohle je originál. Dali jsme to dohromady s bratry Mašínovými, když jsme koncem 50. let odešli z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
