Představme si, že česká vláda investuje do temelínské elektrárny první miliardu dolarů, načež rozhodne o zastavení stavby. Poté investuje další téměř miliardu dolarů do likvidace staveniště a rekultivací a po několikaleté přestávce v témže místě začíná… stavět elektrárnu. Neuvěřitelné? Možná, ale ne v Maďarsku, kde deset let po odstoupení od stavby přehrady v Nagymarosi, necelý půlrok po vyhlášení jeho okolí za přírodní rezervaci, oznámil počátkem března premiér Gyula Horn úmysl maďarské vlády vydat rozhodnutí o opětovném zahájení stavby velké přehrady v tomto místě.
Od přehrady k revoluci
Smlouvu o stavbě soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros podepsaly vlády Maďarska a Československa roku 1977. Plán předvídal stavbu elektrárny pro špičkový provoz v Gabčíkově o výkonu 720 MW, vyrovnávací přehrady v Nagymarosi s menší elektrárnou a vybetonování břehů Dunaje v délce kolem 200 km. Když se však koncem 80. let v Maďarsku uvolňovala politická atmosféra, začali Maďaři smysl celého gigantického podniku stále hlasitěji zpochybňovat. Především argumentovali tím, že stavba nenávratně zničí jednu z nejhezčích oblastí Maďarska, ohbí Dunaje v okolí Nagymarose. Další argumenty se týkaly nežádoucích ekologických změn, a hlavně znečištění největší středoevropské zásobárny pitné vody. Ekology organizované Protestní pochody organizované ekology, zpočátku komorní, začaly brzy pod heslem „přehradu, nebo demokracii“ přitahovat na ulice maďarských měst…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
