Albánií už týdny zmítají protivládní nepokoje, když krach podvodných pyramidových fondů, pracujících na principu i u nás dobře známého „letadla“, ožebračil většinu obyvatel země. Odhady hovoří o tom, že se v těchto společnostech nenávratně ztratily až tři miliardy dolarů a jejich kolaps zasáhl téměř každou rodinu v třímilionové zemi. Těchto poměrů využívá postkomunistická opozice, která poukazuje na propojení vládní Demokratické strany a vedení fondů a žádá odstoupení vlády. Situaci v Tiraně se zatím daří udržet v relativním klidu nasazením obrovského množství policistů, zákazem demonstrací a perzekucí opozičních vůdců. V jiných městech, například ve Vloře či Fieru, se však protesty změnily v násilné bouře, při nichž byli již první mrtví na straně demonstrantů i policie.
Ulice plné mercedesů…
Albánci přitom byli ještě před rokem podle Eurobarometru, reprezentativního průzkumu Evropské unie, nejoptimističtějším národem východní poloviny kontinentu.
Nebylo divu. Na počátku devadesátých let stála země po pádu stalinistického režimu, provázeném bezuzdným drancováním, na pokraji hladomoru. Jenže během pěti let se ulice Tirany zaplnily mercedesy, desítkami nových restaurací a kaváren západního střihu a na hlavních třídách se objevily značkové obchody světových firem. Země vykazovala nejvyšší hospodářský růst z celé postkomunistické Evropy a životní úroveň prudce stoupala. U moci byla prozápadní Demokratická strana prezidenta Saliho Berishy:…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
