Minulý týden proběhly na obou stranách Tchajwanské úžiny dvě významné návštěvy s dalekosáhlými implikacemi - Peking navštívil americký viceprezident Al Gore, Tchaj-pej tibetský dalajlama. Tyto návštěvy názorně dokumentovaly stav čínsko-amerických vztahů po mnoha letech „konstruktivního zapojování“, jakož i složitost poměrů v oblasti označované jako „Větší Čína“ (tedy čínsky mluvící nebo Čínou spravovaná území, respektive státy).
Gore jako obchodník
Gorova návštěva v Pekingu byla od počátku dosti nešťastně načasovaná. Ve Spojených státech přerostla poslední dobou frustrace z čínsko-amerických vztahů, v mnoha ohledech nedořešených, v otevřené projevy nedůvěry, ba nepřátelství, které neváhal britský časopis Economist ve svém posledním čísle s trochou nadsázky označit za „sinofobii“. V americkém tisku se stále častěji objevují úvahy o potenciální „čínské hrozbě“, intelektuálním šlágrem sezony je nová kniha Richarda Bernsteina a Rose Munroa „Nadcházející konflikt s Čínou“ (The Coming Conflict with China, Knopf 1997). V očích americké levice se Čína stává jakýmsi novým Sovětským svazem, potlačujícím masově lidská práva svých občanů, pro americkou pravici je zase jakýmsi novým Japonskem, globálním hospodářským konkurentem, likvidujícím pomocí nekalých obchodních praktik pracovní příležitosti pro americké dělníky. Čínská média tyto postoje ze své strany opětují, obviňují americký tisk z „démonizace“ Číny, z nejrůznějších spiknutí a pokusu o obnovení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
