Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Židovské války

Polsko se během druhé světové války stalo největším hřbitovem židovského etnika. Nejenže bylo jeho třímilionové židovské obyvatelstvo (deset procent z celkového počtu populace) v průběhu několika let téměř vyhlazeno, polské území navíc nacisté zneužili pro vybudování a provoz většiny likvidačních táborů, do nichž byli sváženi Židé i ze zbytku okupované Evropy. Samotným Polákům sice Hitlerovo „konečné řešení“ nepřipravovalo o nic shovívavější osud, těmi prvními, kdo zmizí z prostoru Evropy, však měli být Židé a Romové. Polský národ, který byl sám krvavě týrán jako v Evropě málokterý, se stal svědkem vybíjení národa, s nímž se však tolerantně žít teprve složitě učil. Animozita a antisemitismus, jež byly v Polsku nepopiratelným faktem, byly cynicky započítány do nacistického plánu. Poláci byli vystaveni zkoušce, před kterou nestálo v tak vyhrocené podobě obyvatelstvo v žádné jiné zemi. Výsledkem je dosud nepřekonané trauma, směs výčitek a nedůvěry, jež je v různých podobách pociťována na obou stranách. Jiným rezultátem je však skutečnost, že v žádné jiné zemi se nenašlo tolik lidí ochotných Židy ukrývat a s nasazením vlastního života jim pomáhat a že koneckonců na jeruzalémském památníku Jad Va-šem se mezi soupisem „spravedlivých gójů“ nevyskytuje žádná národnost tak často jako právě ta polská.

Příspěvkem k jednomu z nejbolestnějších faktů středoevropských dějin jsou dva nedávno vyšlé překlady polských autorů židovského původu, Hanny Krallové a Henryka Grynberga.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].