0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí9. 3. 19976 minut

Zády k reálnému světu

Komise OSN pro lidská práva bude moci na svém šestitýdenním zasedání (10. března až 18. dubna) zhodnotit 50 let své aktivity. Podařilo se vybudovat rozsáhlý mechanismus na ochranu lidských práv, přijmout řadu mezinárodních úmluv o lidských právech a ustavit orgány, jež mají sledovat jejich dodržování. K minusům však patří skutečnost, že zmíněného pokroku bylo často dosaženo jen na papíře.

Pro každého jinak

Reklama

Konec studené války umožnil Komisi OSN pro lidská práva, aby se zabývala i problémy zemí, na které dříve „neměla“. Zprvu se zdálo, že se stane opravdu výkonným orgánem, jenž přinutí jednotlivé státy, aby dodržovaly závazky v oblasti lidských práv, které podepsaly. Nyní je však jasné, že řada zemí její kritice i své vlastní zodpovědnosti nadále uniká. Členské státy Komise často odmítají konkrétní kroky vůči zemím, které považují za předmět svých zájmů.

Práce Komise má spočívat na mezinárodně uznaných zásadách, jež se vytvářely po celá desetiletí. Naposledy byly stvrzeny v roce 1993 ve Vídeňské deklaraci, kterou přijala ve svém průběhu Světová konference o lidských právech. Tento dokument mimo jiné zdůrazňuje, že „Všeobecná deklarace lidských práv, jež ustavuje běžný standard, kterého má být dosaženo pro všechny národy a jednotlivce, je zdrojem inspirace a základem pro OSN při prosazování norem obsažených v existujících mezinárodních instrumentech pro lidská práva“. Tyto zásady ale v současnosti neplatí pro všechny stejně.

Když členské…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc