Nynější bosenský mír je tak vratký, že zajetí generála Djorde Djukiče a jeho doprovodu mohlo při troše smůly skončit krachem celého podniku a návratem k patové pozici, známé z doby před Daytonem. Poprvé od americké mírové iniciativy se totiž do hry zapojila i ruská diplomacie s požadavkem, ať sarajevská vláda zatčené ihned propustí. Z Kremlu se dokonce ozvalo volání po obnově kontaktní skupiny pro Bosnu, v níž měli Rusové své stálé místo. Není tedy divu, že architekt bosenské mírové dohody Richard Holbrooke se musel pořádně zapotit, než se mu podařilo věci alespoň částečně vrátit do daytonských kolejí. Co se vlastně stalo, že půlroční americké úsilí vzalo téměř za své?
Jak se to mohlo stát
Okolnosti případu zůstávají zahaleny rouškou tajemství. Podle dostupných informací vjela 30. ledna eskorta bosenskosrbského generála Djukiče do ulic, jež byly pod kontrolou bosenské armády. Srbské zdroje sice tvrdí, že generál jel na jednání s představiteli mezinárodních sil, avšak tuto informaci popřel mluvčí IFOR, neboť v ten den se žádná jednání konat neměla.Nepochopitelné je, že členové eskorty nebyli nijak zvlášť ozbrojeni: nejeli v obrněných vozech a neměli s sebou zbraně větší ráže. Bosenské zdroje dokonce tvrdí, že oba vysocí důstojníci v eskortě - generál Djukič a plukovník Aleksa Krsmanovič - byli v civilu.Největší záhadou ale zůstává, jak se to vůbec mohlo stát. Když na začátku války zabloudil v sarajevských ulicích bosenskosrbský voják Borislav…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
