Nakladatelství Torst učinilo šťastný krok, když svou volnou literárněkritickou a literárněhistorickou řadu odstartovalo svazkem textů Josefa Vohryzka.Vohryzek-kritik je totiž „zvláštní případ“. Svým významem je naprosto nezpochybnitelný, vymyká se však obecné představě o literárním soudci, jenž si v počátcích své dráhy vybral určitý typ knižní produkce, soustavně jej sleduje a pravidelně se k jednotlivým knihám vyslovuje. Nad Vohryzkovými texty se můžeme ptát, kdo to vlastně je kritik a co k tomuto určení patří.Publikace nazvaná Literární kritiky vychází z dvoudílné Knihy Josefovy, kterou v roce 1986 pro samizdatovou Edici Expedice připravil Jan Lopatka. Nynější editor Michael Špirit „odstřihl“ tu část, jež obsahovala Vohryzkovy prózy, a naopak kritický díl rozšířil o výbor z prací, které autor napsal v letech 1991–1995. Název Kniha Josefova byl určen úzkému okruhu čtenářů, ale měl nápad, zvuk a svého druhu přesnost. Titul Literární kritiky je sice dokonale bezpříznakový, nikoli však přesný - mezi Vohryzkovými texty jsou nejen kritiky, ale i polemiky, úvahy, interview.
Přerušovaná dráha
Jednotlivé etapy Vohryzkovy kritické činnosti od sebe oddělují dlouholeté pauzy, které nemají příčinu výhradně jen v jeho občanském nasazení (počátkem sedmdesátých let se z pozice nakladatelského redaktora ocitl v mlýnici nucených dělnických profesí, patřil mezi první signatáře Charty 77). Od kritické práce ho odváděla také jeho zdrženlivá povaha.První recenzi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
