Církevní nový rok letos začal prvního prosince a čeští katolíci do něho vstoupili pěkně zostra. Kardinál Miloslav Vlk nejdříve „vrátil národu“ katedrálu svatého Víta, poté oznámil jmenování dvou bývalých disidentů biskupy a nakonec přísně odsoudil děkana pražské teologické fakulty Václava Wolfa, který se nechal potřetí - a tedy nezákonně -zvolit do své funkce. Snaha uklidit stůl před dubnovou návštěvou papeže je přinejmenším podvědomým motivem všech tří akcí, které mají pomoci vyléčit dvě trvalé bolesti naší katolické církve: její vztah ke zbytku společnosti a k vlastní minulosti.
Z topiče biskupem
Vrácením katedrály kardinál elegantně vyvrátil nejhrubší obvinění z touhy po moci a ziskuchtivosti, která katolickou hierarchii stíhala od počátku sporů o restituce církevního majetku. Sám Miloslav Vlk říká, že byl do pozice neústupného věřitele manipulován „některými politiky“ a útoky z nejnižších poschodí tradičně protiřímského českého nacionalismu tedy musel snášet bez vlastní viny. Fakt, že řada Vlkových kolegů opravdu důsledně požadovala a leckdy ještě požaduje návrat veškeré církevní půdy i budov (koneckonců pro nikoho není snadné oželet majetek, na který má nezpochybnitelný mravní nárok), však nelze popřít. Ke cti kardinálově proto slouží, že alespoň ve věci katedrály dokázal v církvi prosadit racionální přístup.Ještě více může českým katolíkům prospět jmenování dvou bývalých disidentů, Václava Malého a Jiřího Paďoura, na místa pražských…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
