Bývalý francouzský prezident Mitterrand zemřel 8. ledna 1996. Jak tomu v podobných případech velí mrav i tradice, média se na několik dnů promění v nekonečný tok vzpomínek a informací o zesnulém. Ani Francie se proto neobešla bez všeobecné mitterrománie. Leč oprávněný předpoklad, že tato vlna náhlého zájmu časem zvolna opadne, že život jde dál, prozatím zdaleka neplatí. Pokládat za hlavní příčinu poněkud nezvyklý pohled na truchlící pozůstalé ve vesnici Jarnac však nemůžeme.Mnohem silnějším magnetem je několik prvních výtisků knihy „Velké tajemství“, kterou napsal prezidentův dlouholetý osobní lékař Claude Gubler. Metafora deníku Libération - „Mitterrandovy tělesné pozůstatky ještě ani pořádně nevychladly a jeho osoba se již stala předmětem soudního stíhání“ - je zcela pravdivá. Navíc vysvětluje neochabující pozornost francouzské veřejnosti i médií. Celá kauza rovněž nezanedbatelně zaměstnává vládní i opoziční politiky. Svědectví doktora Gublera totiž vypovídá o tom, že ve vysoké politice může být vše úplně jinak, než jak se společnosti předkládá. Co se tedy ve Francii vlastně přihodilo?
Už od roku 1981
Ponechme stranou přítomnost Mitterrandovy milenky i jeho nevlastní dcery Mazarine po boku zákonné manželky Danielle a synů Jeana-Christopha a Gilberta na pohřbu v Jarnaku. Pokud jejich účast vyvolala šok, tak hlavně v zahraničí, především v anglosaském světě. Londýnský list Times: „Něco podobného by v Anglii znamenalo nepředstavitelný skandál.“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
