Bendův Úřad pro vyšetřování a dokumentaci komunistických zločinů (ÚDV) začal minulý týden stíhat tři muže, kteří před deseti lety zastřelili během služby u Pohraniční stráže na hranici německého penzistu. Samotný fakt, že vojáci někoho zabili na hranici, by ke stíhání nestačil. Tři pohraničníci jsou však obviněni, že oběť zastřelili na území Spolkové republiky a mrtvé tělo pak zatáhli na českou stranu. Až potud jde o tragický, nikoli však neobvyklý obrázek z hranic „tábora míru“. Případ tachovských pohraničníků ale vyvolal jinou diskusi.Tikající bombou hrozící rozmetat prakticky veškeré výsledky Bendova úřadu je názor právních expertů, podpořený minulý týden autoritami z nejdůležitějších: předsedou senátu Nejvyššího soudu JUDr. Pavlem Šámalem a soudcem téže instituce JUDr. Františkem Púrym. Oba tito soudci došli k závěru, že ústavní Listina práv a svobod zakazuje jakoukoli právní retroaktivitu - bez výjimky. Zákon o protiprávnosti komunistického režimu, na jehož základě může Bendův tým pracovat, však kromě jiného říká, že „do promlčecí doby trestných činů se nezapočítává doba od 28. února 1948 do 29. listopadu 1989, pokud z politických důvodů nedošlo k pravomocnému odsouzení“. Pominutí promlčecí lhůty v době, kdy už uplynula, je retroaktivitou. Dvě právní normy si tedy odporují a soudci jsou nuceni se v tomto případě řídit normou vyšší, tedy Listinou práv a svobod. Převedeno na pohraničníky - ti mohou být podle „protikomunistického zákona“ teoreticky odsouzeni, ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
