Straničtí kolegové jim v kuloárech nemohou přijít na jméno a vyčítají jim, že „poškodili stranu“. Koaliční poslanci je naopak označují za nejlepší příklad státotvorné a zodpovědné opozice. Jejich jména jsou skloňována na prvních stránkách novin. Ještě před čtrnácti dny je přitom kromě hrstky zasvěcených znalců dění v Lidovém domě nikdo neznal. Řeč je o sociálnědemokratických poslancích Michaelu Kunešovi a Tomáši Teplíkovi, kteří spolu se svými slavnějšími spolustraníky Karlem Machovcem a Jozefem Wagnerem hlasovali v prvním čtení pro vládní návrh rozpočtu na příští rok.
„Dvě třetiny našich poslanců mě zřejmě ze strachu přestaly zdravit,“ stěžuje si bývalý náměstek karlovarského primátora Michael Kuneš (41). Současně mu prý někdo poplival auto parkující před sněmovnou a jeho soused z parlamentní lavice požádal předsedu klubu ČSSD o povolení přesednout si jinam. Nejvíc ovšem Kuneše rozhořčil poslanec Michal Kraus. Ten po hlasování o rozpočtu čtveřici odpadlíků nařkl, že byla „koupena koalicí“. I když Kraus svá slova nakonec oslabil dodatkem, že tím nemyslí korupci penězi, ale „například pochvalou“, Kuneš od svého kolegy vyžaduje mnohem jasnější omluvu. „Pokud to neudělá, zvažuju další kroky. Ne já, ale on poškozuje stranu,“ říká výhrůžně.
Do sociální demokracie vstoupil Kuneš v roce 1990, krátce po jejím obnovení. Do listopadu 1989 se živil různě: jak říká, režim ho prý označoval za „fluktuanta“. Pracoval střídavě v krematoriu, na dráze, jednu dobu zasklíval…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
