ODS proti ODS
Výzvy Josefa Zieleniece, aby se ODS „nebála znít více hlasy“, se jako první chopili někteří členové strany v Hradci Králové. Skupina kolem bývalého poslance Federálního shromáždění Augustina Čermáka obvinila před deseti dny šéfa zdejšího oblastního sdružení strany Oldřicha Vlasáka z nedemokratických praktik. Konkrétně se Vlasák provinil tím, že při jednání výkonné rady ODS z „osobních zájmů“ prosadil coby hradeckého kandidáta na senátorský post předsedu místního Okresního úřadu Jiřího Vlčka právě namísto exposlance Čermáka - vítěze regulérních vnitrostranických primárek. Při bližším pohledu je ale zřejmé, že o senátní kandidaturu jde v Hradci až na druhém místě: veřejný konflikt dvou znepřátelených křídel tady byl na spadnutí už delší dobu. Jeden z Čermákových přívrženců, místopředseda obvodního sdružení v hradeckém centru Jiří Hynek, dokonce tvrdí, že „situace v Hradci přesně kopíruje spor Zieleniec - Klaus“. Viděno z vnějšku, má pravdu minimálně po technické stránce věci: obvinění regionálního šéfa zveřejnil Čermák v době, kdy byl jeho protivník na dovolené.
Hlas lidu
Na Čermákovu stranu se postavila i předsedkyně celé východočeské ODS, poslankyně Zdena Horníková: „Za dva roky v čele regionu jsem se naučila respektovat názor lidí v oblastech. Výsledky primárek, zvlášť když podle hlasování šlo o dva vyrovnané soupeře, by měly být respektovány.“ Názor Horníkové však není v ODS přijímán bez výhrad - podobně jako v Hradci zasáhla výkonná rada…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
