Zřejmě nejen shodou okolností vyšly téměř současně ve stejném nakladatelství (Akropolis) dvě knihy, které představují literaturu jako cosi velmi efektního, noblesně vyšňořeného, jakoby určeného pro reprezentativní účely, a to jak samotného autora, tak i čtenáře, jenž je na takovou hru ochoten přistoupit. Přestože jde v obou případech o psaní dokonale stereotypní a fádní a obsah sdělení je na prahu postřehnutelnosti, od začátku do konce se konzumentovi vsugerovává, že se mu jednou nabízí snad samo hmotné tělo Poezie, a podruhé že tu pronikáme až ke kořenům životních paradoxů.
Přitakání životu
K padesátinám nynějšího šéfredaktora Nedělního Blesku Jaroslava Holoubka vychází dárkově vypravený průřez jeho básněním, jež zatím přineslo dohromady sedm sbírek - ta první (Úžas) vyšla v roce 1977. Laureátovi se dostalo pocty být vytištěn na křídovém papíře a v rozměrech velmi netypických (20 x 30 cm) a ilustrován výtvarníky zvučných jmen: Jiří Anderle, Ladislav Čepelák, Ivan Exner, Oldřich Kulhánek. K dobrému tónu patří rovněž poděkování šlechetným sponzorům, jejichž barevným znakům je vyhrazena celá jedna strana. Prvotní údiv, který vzbuzuje takový už dlouho neviděný nepoměr mezi hodnotou textu a vnější grafickou prezentací, zmizí, prohlédneme-li si svazek pozorněji. Ilustrace tu tvoří stejně tak nic neříkající dekorativní šum jako samy básně, jsou - jak se to rozmohlo především v 70. a 80. letech - lyrizující vatou, rádoby zušlechťující mlžnaté páry…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
