0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura21. 4. 19964 minuty

Válka a jugoslávský surrealismus

Nejkrvavější evropská událost posledního půl století ještě málem ani neskončila, a už se stává předmětem umělecké reflexe. Největšímu ohlasu se bude jistě těšit filmová produkce - asi nejsilněji zapůsobí na obecné povědomí o tom, co se na jihu Evropy vlastně stalo a o co tam šlo. Bude proto zajímavé hodnotit nejen uměleckou stránku těchto děl, ale i to, jak subtilně a poctivě dokázaly podat svědectví o kořenech balkánského zla a nakolik se přitom dokázaly vyvarovat zjednodušování a povrchnosti.

Bojují za svou zem

Reklama

Film Underground světově ceněného Emira Kusturici v tomto ohledu příliš neobstál. Toto velkolepé a profesionální dílo chce vzbudit v divákovi dojem, že je nad jakýmkoli politizováním či moralizováním. Zdálo by se, že mu to jeho „surrealistická“ estetika ani nedovolí - nicméně diváka, který se v balkánském dění orientuje, zarazí pro laika skoro nepostřehnutelné detaily, jež mají podezřelou politickou konotaci. Připomeňme si jeden z nich.Téměř na závěr filmu se ocitneme na balkánském bojišti v roce 1992. Hlavní hrdina velí jakési bojůvce, likvidující v hořících ulicích hlouček osob. Jeden ze zabijáků hlásí, že zajal srbské četniky a chorvatské ustašovce. Problém působivé scény spočívá v tom, že během nynější války se nikdy nestalo, že by nějaká jednotka bojovala proti Srbům nebo Chorvatům - vyjma vojska bosenských Muslimů. S těmi však hlavní hrdina a jeho zabijáci zjevně nemají nic společného. Kdo tedy jsou?V následující scéně přijde…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc