Letos bude Parlament projednávat změny v zákonu o dani z příjmu už v polovině roku, a tak odpadne obvyklé šturmování na posledním prosincovém zasedání. Vláda předkládá návrh novely víceméně v podobě, v jaké ho ministr Kočárník představil již v lednu. Co přináší nového? Vedle pozitivního zjištění, že daňové zatížení klesá, vyvstává otázka, jestli je snížení dostatečné.
Z pohledu inflace
Pokusme se odpovědět například z pohledu inflace. Ta daně automaticky zvyšuje: při inflaci přece roste nominální výše příjmů rychleji než reálné příjmy. Tím se při stejném reálném příjmu dostává stále více lidí do vyšších daňových pásem, a platí proto vyšší daně. Podívejme se, jestli navrhované snížení daní pokrývá alespoň tento efekt.Současný zákon o dani z příjmu platí (s korekcemi, které jsou pro tuto úvahu nepodstatné) od ledna 1993. Tehdy bylo nezdanitelné minimum stanoveno na 20 400 Kč a dalších 2 400–3 600 Kč ročně bylo odečítáno od daňového základu jako náklady na dopravu do zaměstnání (částka na dopravu ovšem byla po roce zrušena). Inflace dosáhla hodnoty 20,8 % v roce 1993, 10,2 % v roce 1994 a pro rok 1995 je odhadována minimálně na 8 %. Za celé tři roky tedy činí asi 43,7 %. První tabulka ukazuje, jakým způsobem tato inflace znehodnocuje původně nastavenou hodnotu nezdanitelného minima. Zřetelně vychází, že vládní zvyšování hranice nezdanitelného minima (v roce 1994 bylo 21 600 Kč, letos 24 000, napřesrok má být 26 400) inflační posun nestíhá. Ještě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
