Podle prvních údajů z ministerstva financí skončil státní rozpočet České republiky v roce 1994 přebytkem 11,2 miliardy korun. Na přebytku se podílely jak vyšší příjmy z daní (zhruba o sedm miliard), tak i nižší výdaje. Tuto skutečnost zhodnotil premiér Václav Klaus jako „velmi přesnou trefu v odhadech vlády“. Je ale otázkou, zda chyba více než 11 miliard je stále ještě „dobrou trefou“. Jak je vidět z grafu, státní rozpočet se vyvíjel zejména v druhém pololetí stabilně, ministerstvo financí mělo tedy na reakci dostatek času, několik návrhů na snížení daní však v loňském roce nebylo vyslyšeno. Více však překvapuje jiná skutečnost.
Liberálové v praxi
Konečný přebytek státního rozpočtu můžeme totiž interpretovat i takto: vláda, která se sama považuje za ekonomicky liberální, v loňském roce vybrala od každého občana (včetně nemluvňat a důchodců) o více než tisíc korun více, než kolik potřebovala! Vzhledem k tomu, že pracuje zhruba polovina české populace, můžeme dokonce říci, že každý pracující odvedl na daních zbytečně dva tisíce korun.To je překvapující především proto, že vláda tak nevyužila šanci na snížení daňového zatížení v situaci, kdy nehrozil deficit státního rozpočtu. Daňové zatížení je přitom v České republice ještě stále příliš vysoké - například sazba daně z přidané hodnoty ve výši 23 %, respektive 22 % od letošního roku, je o 5 - 7 % vyšší než je doporučená výška v zemích Evropské unie. Stejně tak jsou poměrně vysoké sazby daně z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
