Dohoda není mír
Angolská občanská válka ještě může pokračovat
Minulý měsíc byla podepsána mírová dohoda, jež by měla ukončit letitou občanskou válku v Angole. Podle některých komentátorů ji umožnila nedávná ofenzíva vládních vojsk, jež nyní ovládají i Huambo, hlavní základnu rebelů. Po neblahých zkušenostech z minulosti doprovázela tuto dohodu i jistá skepse. Povstalecká UNITA ji totiž podepsala nejspíše proto, že potřebuje „oddechový čas“. To by mohlo znamenat, že válka bude ještě pokračovat, jak ostatně dokládají četné případy porušení míru ze strany rebelů ještě v listopadu. Podezření zvyšuje i neochota UNITA přistoupit k demobilizaci a očividná zdrženlivost jejího předáka Savimbiho, který nadále odmítá setkat se s prezidentem. Kořeny celého konfliktu ovšem sahají až do doby, kdy Angola byla portugalskou kolonií.
Za studené války
Protikoloniální síly se v Angole začaly výrazněji prosazovat před dvaceti lety. Byly však roztříštěné do tří hlavních organizací a neměly shodnou představu o budoucnosti. Proti marxisticky orientovanému Lidovému hnutí za osvobození Angoly (MPLA) stála Národní fronta za osvobození Angoly (FNLA), jež postupně ztratila na významu, a zejména pak Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly (UNITA), který dodnes ovládá jih a východ země.Když marxisté v listopadu 1975 vyhlásili Angolskou lidovou republiku v hlavním městě Luandě, rivalské organizace si vytvořily vlastní správní centra v Ambrizu a v Huambu. Vláda měla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
