Víme, že se lidé liší, ale věříme, že jsou si rovni,
říká polský teolog a publicista, dominikán Maciej Zieba
Teolog Maciej Zieba (1954) je ředitelem prestižního katolického nakladatelství „W drodze“. Autor knih „Czarne i biale notatki“ (Černé a bílé záznamy, 1987), „Chrzescijanstwo, demokracja, kapitalizm!“ (1993).
Známý úryvek z Evangelia sv. Matouše „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu“ poukazuje pouze na rozdíl mezi královstvím pozemským a nebeským. Nemluví někde bible blíže o žádoucím systému prvního z nich?Uvedený citát mluví především o tom, že křesťanství odebírá světské moci božské atributy. Je to velmi důležité, neboť ve všech tehdejších kulturách se nejvyšší vládce, císař, domáhal poct rovných Bohu. Pamatujme na to, že japonský císař se zřekl božského nimbu teprve po II. světové válce. V řadě muslimských zemí existuje prakticky dodnes velmi silná tendence spojovat ve vůdcích náboženské a světské prvky. Při všech svých pozdějších peripetiích, například ve středověku, se křesťanství od počátku jednoznačně vzdává spojení obou sfér, čili tvoří, řečeno dnešními slovy, zárodek liberálně-demokratického systému.
Čtyři prvky
Zdá se, že od oddělení sakrální a světské sféry vede k demokracii ještě dlouhá cesta.Mnohem kratší, než se na pohled zdá. Co je totiž demokracie? Na jedné straně velmi výhodná technika. Když se neví, co dělat, ať lidé hlasují a problém vyřeší. Na druhé straně je zřejmo, že demokracii…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
