Privatizace a veřejná kontrola

Privatizace a veřejná kontrola

Přestože ani jeden z nejnovějších privatizačních skandálů není ještě vyšetřen, a tedy ani s určitostí nevíme, zda jde o skandály v pravém slova smyslu, na stránkách tisku se hromadně spekuluje o tom, co je v jejich pozadí. Je to chaotičnost práce předsedy Fondu národního majetku Tomáše Ježka, nebo boj o pozice, moc a vliv v privatizaci? Jsme svědky počínajícího předvolebního boje, nebo důsledků nedostatečné kontroly celého procesu privatizace?

Kdo na koho může dohlížet

Základním problémem kontroly privatizace je otázka, jak to je s pravomocemi, které má Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vůči Fondu národního majetku (FNM). Volejníkův kontrolní úřad - jak známo - prověřuje pouze činnost rozpočtových organizací (ministerstev), a to výhradně jejich hospodaření. Ani vzdáleně tedy nezkoumá, jak kvalitně funguje samotný výkon státní správy. V případě Fondu navíc není ani jasné, zda se na něj kompetence NKÚ vůbec vztahují: FNM je totiž samostatně hospodařící jednotkou (má svou účetní bilanci, tedy aktiva a pasiva), a není v žádném slova smyslu rozpočtovou organizací. Další neznámou je otázka, zda majetek, kterým Fond disponuje, je či není státní. Když FNM vznikal, byl chápán výhradně jako přestupní stanice pro privatizovaný majetek. (V praxi to vypadá tak, že na základě příslušného privatizačního projektu vznikne akciová společnost a Fond je do doby, než vstoupí v platnost kupní smlouva se soukromým majitelem, jejím správcem.)I…