Pravda výjimky a pravda pravidla
Pravda výjimky a pravda pravidla
Spielbergův první film pro dospělé
Ve své recenzi Schindlerova seznamu v únorovém čísle časopisu Commentary upozorňuje Philip Gourevitch na širší, sociálně historický kontext vzniku tohoto „prvního Spielbergova filmu pro dospělé“: Spatřuje ho v okolnosti, že pamětníci holocaustu vymírají a s nástupem nových generací se jeví naléhavou potřebou zabránit zapomenutí. Je to jistě chvályhodné a svědčí o relativním morálním zdraví elit příslušné společnosti, pokud by tomu tak bylo. Může však být vzpomínka, navíc na něco druhými tak evidentně neuchopitelného, jako je holocaust, pravdivě umělecky rekonstruována, ať už je řemeslná virtuozita, příslušné „umělecké mistrovství“, jakkoli dokonalé?
Neuchopitelné téma
Už dlouho před rokem 1982, než vznikla stejnojmenná historická non-fiction australského novináře Thomase Keneallyho, objevily se pochybnosti (T.W.Adorno aj.), zda samo toto historické téma, jeden z prvních záchvěvů konce historie - Apokalypsy, nevylučuje už z povahy věci umělecké vyprávění příběhu, zvláště ve vizuální podobě. Rozhodným normativním slovem tu byl Lanzmannův encyklopedický kolos Šoa, který při použití nejstřídmějších možných obrazových i verbálních prostředků shrnul vše podstatné, aniž se vůbec uchýlil k tzv. filmové řeči, pamětliv starozákonního příkazu „Neučiníš sobě rytiny“, možná nejvíce platného právě v této věci. (Nelze vyloučit, že i Spielberg, byť jen podvědomě, se snaží oslabit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
