Poslední zhasne

Poslední zhasne

Řidiči Záchranné služby odcházejí dál

V místnosti Záchranné služby běží televize. Čtyři řidiči sledují pohádku o zlé královně. Když se ozve zapípání multitonu, zvedá se jeden z nich, obléká červenou bundu „záchranářského stejnokroje“ a spouští se po tyči z prvního patra do garáží. Lékař ho následuje.V garáži už je čeká tatra 613. Muži se hlásí vysílačkou, dispečerka jim oznamuje adresu a co se stalo: „Nějaká slečna tam upadá do bezvědomí.“ Záchranka vyráží. Na místě vzdáleném od stanoviště tři kilometry je za necelé dvě minuty.

Kam s ním?

V docela slušně zařízeném bytě se na koberci válí asi patnáctiletá dívka. Po bezvědomí ani památky, zato vliv alkoholu je evidentní. Na obličeji má podlitinu. „Potkal jsem ji, když se s kamarádkami klátila z hospody - úplně sťatá! A ještě měla kecy. Tak jsem jí jednu bouchnul. Tohle si přeci nemůže dovolovat!“ vysvětluje týmu bratr pacientky.Lékař zjišťuje otřes mozku, a zatímco vyplňuje hlášení, přivolává řidič převozový vůz. Dívka se sveze do Thomayerovy nemocnice na chirurgii. Má štěstí: umístit pacienta s lehčím zraněním či potížemi není pro záchranku většinou příliš složité. Horší je, když vezou člověka, který má „duši na jazyku“. Takový se totiž nemocnici nemusí vyplatit. Kompletní vybavení jednoho lůžka anesteziologicko-resustitačního oddělení (ARO) přijde zhruba na milión korun, jeho provoz stojí denně přes deset tisíc. Než se podaří oživit základní životní funkce, skáče kolem…