Haiderův týden
V Rakousku proběhl plebiscit o cizinecké politice
Získá-li v Rakousku při plebiscitu nějaký návrh alespoň 100.000 podpisů, musí se jím zabývat parlament - nic víc a nic méně. Zda ho pak poslanci Národní rady (dolní sněmovny) přijmou, to už je jiná otázka. Lidový plebiscit o cizinecké politice, který probíhal 25.ledna až 1.února, byl nepochybně nejdiskutovanější událostí tohoto druhu v historii země. Iniciátorem byla Svobodná strana Rakouska (FPÖ), třetí nejsilnější v parlamentu, která se sama nazývá liberální, ale stále více sklouzává na pravý okraj. Její šéf Jörg Haider na sebe již dříve upozornil výroky o „řádné zaměstnavatelské politice ve třetí říši“ a o rakouském národě jako o „zmetku“.
Od domu k domu
Proti plebiscitu se zdvihl široký odpor. Předsednictvo Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ) doporučilo svým členům, aby nepodpisovali. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) Erhard Busek razil heslo, aby jeho lidé akci ignorovali a potrestali pohrdáním. Spolkový prezident Thomas Klestil považoval plebiscit za „nepotřebný a nebezpečný“ a vyzval k rozumu a toleranci. Haider se však setkal i s kritikou z vlastních řad: jako jediný člen vedení FPÖ nehlasovala pro konání plebiscitu druhá místopředsedkyně Národní rady Heide Schmidtová. Proti úmyslu FPÖ se jednoznačně postavili také církevní činitelé. Pouze Kurt Krenn, biskup ze Sankt Pöltenu, velmi kritizovaný za svůj arcikonzervatismus, si dovolil poznámku, že plebiscit …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
