Evropa chce chránit menšiny
Skromný úspěch na summitu Rady Evropy
Na tomto kongresu se netančilo, napsal komentátor listu Frankfurter Allgemeine Zeitung po prvním summitu Rady Evropy. Vrcholní představitelé 32 členských zemí této panevropské instituce, jejímž cílem je evropská jednota a ochrana lidských práv, měli na své schůzce 8. a 9.října ve Vídni skutečně málo důvodů k povznesené náladě. Vzhledem k válce v Bosně a moskevskému krveprolití tomu ani nemohlo být jinak. Přesto lze závěry summitu považovat za úspěch, třebaže skromnější, než se původně očekávalo. Jde zejména o dva naléhavé problémy - o účinnější mechanismus ochrany práv, jež zaručuje Evropská úmluva, a o standard menšinových práv.
Oběť vlastního úspěchu
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, jejíž přijetí je podmínkou členství v Radě Evropy, nejenom zakotvila povinnost států respektovat lidská práva, ale vytvořila i bezprecedentní nástroj kontroly jejich dodržování. Umožnila jednotlivci odvolat se k evropské instanci, pokud konečné rozhodnutí vnitrostátního soudu porušuje některé z práv chráněných Úmluvou. Stěžovateli může být přiznán nárok na odškodnění a stát, který spor prohrál, je často nucen reformovat vlastní zákony.Základní prvky kontrolního mechanismu tvoří dva orgány: Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva. Stížnosti putují nejdříve ke Komisi, jež vyloučí podněty věcně a právně neodůvodněné (těch je kolem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
