Autor: život
Helena Třeštíková mapuje cesty na dno
Možná jste sedmnáctého ledna večer viděli v televizi premiéru dalšího snímku z projektu Film a sociologie, bezútěšný příběh tuláka a delikventa Reného. Podle reklamního sloganu šlo o „první případ ve světové kinematografii, kdy režisér natočil portrét svého vlastního zloděje“. Postiženou je dokumentaristka Helena Třeštíková.Je to běžkyně na dlouhé tratě. V roce 1987 dokončila Manželské etudy - šestileté sledování šesti manželských dvojic. Říká se tomu metoda sběrného natáčení. Vznikl z toho cyklus pro televizi a dva celovečerní filmy pro kina. Dva roky nato začala s dalším sběrným cyklem - Řekni mi něco o sobě. Vysílaly se zatím dva příběhy: narkomanů Pavlíny a Romana a nyní Reného.Libkovice, březen 1989Milá Heleno,děkuji Vám a všem z Krátkého filmu za balík, který jsem nedávno dostal. Ani nevíte, jakou jsem měl radost. Moc se těším,až přijedete, napište mi, kdy to bude, ať mi to utíká. Je to lepší, když člověk čeká na něco, co ho potěší a z čeho má radost. Kromě Vás tady nic takového není. Srdečně Vás pozdravuji. René
Pod dozorem
Na cyklu „Řekni mi…“ se pracuje od začátku roku 1989. Původně měl projekt mapovat nejrůznější sociální skupiny a jejich problémy. Pro nedostatek peněz a času z toho nakonec zůstalo osm mladých delikventů, jeden mladý umělec (režisér Jakub Špalek) a jeden kolektivní osud středoškolské mládeže (třída zdravotní školy).Šest delikventů si Třeštíková vybrala v dnes…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
