Případ Ossietzky
I Německo má potíže s rehabilitacemi
Carl von Ossietzky (1889–1938) byl v listopadu 1931 odsouzen na 18 měsíců. Po sedmi měsících byl sice amnestován, ale v únoru 1933 byl zatčen nacisty a uvězněn v koncentračním táboře Sonnenburg. Roku 1936 byl pod tlakem světové veřejnosti propuštěn a převezen do sanatoria v Berlíně, v nepřítomnosti mu byla udělena Nobelova cena míru (za rok 1935), ale roku 1938 na následky útrap zemřel.
Spisovatel Carl von Ossietzky byl zrádce. Čin, za který dostal roku 1935 Nobelovu cenu míru, byl zločinem proti Německu a rozsudek z listopadu 1931 stále platí. K tomuto názoru došel soud v Berlíně-Charlottenburgu v červenci 1991 i Nejvyšší soud Spolkové republiky Německo, jehož rozhodnutí bylo zveřejněno v prosinci 1992.Oč vlastně jde? V roce 1929 publikoval von Ossietzky v listu Die Weltbühne údaje o tom, že Německo - v rozporu s versailleskou dohodou - buduje ozbrojené letectvo pod rouškou letectva civilního. Zveřejnil tak zločin německých úředníků a politiků, kteří se provinili proti mezinárodně platným smlouvám, jež Německo podepsalo, proti tehdejší německé ústavě, německým zákonům a řádům. Roku 1931 byl však odsouzen za vlastizradu, neboť odhalením trestného činu úředníků zradil podle názoru soudu svou vlastní zemi.Po sjednocení Německa žádali Ossietzkého příbuzní o nové prošetření případu. Výrokem Nejvyššího soudu SRN ze 4.prosince 1992 byl tento proces po šedesáti letech konečně a neodvolatelně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
