Svoboda slova a nenávisti
Je prozíravé trestat slova vězením?
Hledání rovnováhy mezi právem na svobodné vyjadřování názorů a právem každého člověka na to, aby nebyl urážen a napadán pro svůj rasový či etnický původ, patří mezi stálá dilemata demokratických společností. Dění posledních týdnů ukazuje, že svoboda slova je aktuálním tématem i pro nás.Nejde jen o známou causu „Týdeník Politika“, která obžalobou Josefa Tomáše z trestných činů hanobení národa, rasy a přesvědčení, podněcování k národnostní a rasové nenávisti a šíření poplašné zprávy vstoupila do další fáze. Stejně závažnou, ač tiskem téměř nepovšimnutou událostí je dopis, kterým krajský prokurátor v Plzni varoval koncem února členy přípravného výboru Demokratické strany Sudety, aby nepořádali česko-německé sympozium k Benešovým dekretům. Pokud by k němu přece jen došlo, hodlá prokurátor věc přezkoumat z hlediska „možného spáchání trestného činu podněcování k rasové a národnostní nenávisti“.
Atlantická diference
Všechny demokracie vyznávají svobodu slova jako nejvyšší hodnotu a nutnou podmínku své existence. Avšak i ty nejliberálnější připouštějí možnost jejího omezení, aby chránily jiné základní hodnoty: národní bezpečnost, individuální čest a soukromí či právo na spravedlivý soudní proces. Jednotlivé společnosti se různí v názoru, kudy vede hranice mezi protikladnými společenskými zájmy.Tradiční americký postoj ke svobodě projevu je absolutistický. První dodatek k ústavě z roku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
